HISTORIE OBCE KŘENICE 1/2


Historie obce Křenice:

Křenice jsou situovány do relativně řídce osídlené oblasti v údolí Merklínky, asi 8 km severozápadně od Švihova, v průměrné nadmořské výšce 409 m. Dochází zde ke styku Chudenické vrchoviny a Merklínské a Stříbrské pahorkatiny. Nejdominant-nější vrch na katastrálním území je Hrádek ( 492 m n.m. ). Na území o katastrální rozloze 8,75 km2 žije v současnosti 196 obyvatel. Pod obec Křenice spadají obce Přetín s 55 obyvateli a Kámen s 30 obyvateli.

První zmínka o obci se objevuje v 10.století, kdy je možné se setkat s názvem Chřenice, případně Chřen. Tehdy ves patřila jedné z větví pánů z Rýzmberka ( tehdy Ryžemberka ), kterým patřila mimo jiné i ves Dolany. V době vlastnictví obce tímto rodem byla také původní tvrz zbourána a patrně na jejím místě vznikla tvrz nová, která přetrvala v nezměněné podobě do dnešní doby. Ve 14. století byla svobodná obec Krzenicze prodána klášteru v Chotěšově, kterému patřila téměř 100 let.

V 15. století byl nucen klášter obec prodat kvůli finančním potížím pánům z Kamenice, ale ani oni nevlastnili Křenice dlouho, již počátkem 16. století přidělil komorní soud panství Václavu Pětipesskému z Krásného Dvora. Touto změnou začalo období rychlého střídání majitelů, z nichž nejdéle vlastnili obec páni z Vřesovic. Koncem 17.století se na krátkou dobu stali majitelem panství Czerninové z Chudenic, když obec zakoupil Jan Heřman. Koncem 17.století získali Křenice Morzínové, kteří je vlastnili až do 20.století, kdy panství zdědil Eduard z Erdödu. Posledním majitelem obce před první světovou válkou byl Eduardův syn Jan Pálffy.

Nejvýraznější památkou v obci je tvrz v hospodářském dvoře, která byla vystavěna ve 13. století v gotickém stylu. Její podoba se měnila se střídáním majitelů, nejvýraznější změna nastala v 18. století, kdy jí Morzínové nechali přestavět na sýpku. Původní podobu naznačuje již jen dvoupatrové stavení s vysokou valbovou střechou, která je podepřená v nárožích pilíři. Na této budově je původní obvodové zdivo, na kterém jsou místy patrná renesanční sgrafita. Z vnitřního vybavení se nedochovalo téměř nic. Tvrz je v současné době v soukromých rukou a tudíž veřejnosti nepřístupná.